Jsem zvědavá na lidi
Přiznám se, že mi z jeho slov šel smutek a cítila jsem bezmoc. Na chvilku jsem si sama připadala vedle nĕj ménĕcenĕjší. I kdybych mu snášela modré z nebe, ohrnul by nad tím nos. Byl prostĕ z lidí zklamaný.
Nevymlouvala jsem mu to. Jen jsem se na nĕj dívala ... A jak jsem se na nĕj dívala, v tom...










