Nedávno jsem objevila perly v textu pana Jiřího Kubičky, psychologa, spisovatele a publicisty, který psal pro Deník Referendum v roce 2014 (odkaz na celý text je níže).
Vkládám výňatky z článku, které ve mne rezonují:
…Všichni jsme také v pokušení podlehnout dojmu, že diskuse nemá smysl, protože oponent je posedlý svým názorem či klamem, to,...
Poslední dobou mne velmi oslovuje model dramatického trojuhelníku Stephen B. Karpmana (Obĕť - kritik - zachránce), o který se opírá metoda The Empowerment Dynamic a překlápí jej do růstových pozic (Tvůrce - inspirátor - průvodce).
Předsevzetí naslouchat je krásné a je to i něco, co ve společnosti velmi chybí. Naslouchání je základním předpokladem setkání se, propojení se.
Lze ale naslouchat všemu a všem?
V době informačního šumu a slovního průjmu, kdy se na nás řine lavina všeho, kde kdo se má potřebu vyjadřovat ke všemu. Je toho tolik, že se logicky ani...
Docházela mi kapacita baterie v mobilu.
Bylo tam cca 25%. Pořád jsem si říkala, že je to ještě dobré, že to vystačí. Hledání nabíječky jsem odkládala, stále bylo co na práci. To je ostatně takový můj nešvar, který se mi nedĕje poprvé. A vím, že i mnohým z vás.
Poslední dobou to zažívám docela často. Něco, mi druhý říká, mně se to silně dotýká a nutí mne to reagovat. A většinou reaguji.
Jedno z vodítek komunikace, které trénujeme v rámci seminářů Community buildingu je "mluvit z pohnutky".
Co je to pohnutka človĕk postupnĕ zjistí, až když začne kontemplativním způsobem nahlížet na to, co stojí za konkrétní potřebou nĕco říci.To, co stojí za potřebou mluvit může být cokoli. Nĕkdy nejistota, jindy potřeba zachraňovat, utĕšovat,...
Když v sobě objevíš chybu, nedokonalost,...tak tě to může drtit, ponížit, nutit k sebeobviňování, sebelítosti, srovnávání se, studu, snaze se hecnout, hledat viníky.
Přiznám se, že mi z jeho slov šel smutek a cítila jsem bezmoc. Na chvilku jsem si sama připadala vedle nĕj ménĕcenĕjší. I kdybych mu snášela modré z nebe, ohrnul by nad tím nos. Byl prostĕ z lidí zklamaný.
Nevymlouvala jsem mu to. Jen jsem se na nĕj dívala ... A jak jsem se na nĕj dívala, v tom...
V Církvi v souvislosti se synodou často mluvíme o naslouchání. Myslíme to skutečně vážně? Nebo je to jen taková alibistická etiketa pro "Církev s lidskou tváří"…
Život není pohádka. A přitom prožíváme to samé. Každý den nás nĕkdo naštve, pomluví, nepochopí, nevĕnuje nám pozornost, zraní nás.
Denně se setkáváme s mnoha výzvami a zkouškami, utíkáme před bolestí. Stĕžujeme si, zlobíme se, bojujeme za uznání. Chceme být šťastní. Rveme se o místo na slunci. To není špatnĕ.
Pokud bychom se ale na mnoho...
