Když se mě bolavě dotkne kritika...

05.11.2026

Od vnitřního útoku k větší svobodě a pevnosti

Stačí jediná kritická poznámka a najednou o sobě začneš pochybovat?

Možná se okamžitě bráníš, vysvětluješ nebo se stáhneš. Možná tě zaplaví emoce. A možná ten nejtvrdší hlas nepřichází od člověka, který tě kritizuje, ale z tvého vlastního nitra.

"Zase jsem to pokazil/a." "Nic nedělám dobře." "Jsem úplně nemožný/á."

Když se kritika dotkne naší vlastní hodnoty, může být těžké rozpoznat, co je na ní pravdivé a co už je náš vlastní tvrdý soud.

Připravila jsem interaktivního průvodce, který ti pomůže získat od těchto automatických reakcí trochu odstupu. Nabídne ti prostor pro sebereflexi, jednoduchou první pomoc i hledání vlastního způsobu, jak s kritikou zacházet.

Cílem není, aby tě kritika přestala bolet. Cílem je, aby bolest nemusela rozhodovat o tom, jak budeš jednat.

20-30 minut · Zdarma · Bez registrace

Když se kritika dotkne něčeho hlubšího

Interaktivní průvodce · přibližně 30 minut

Úvod

Než začneš…

V tomto průvodci se můžeš vlastním tempem podívat na svou zkušenost s kritikou a hledat, co ti pomáhá.

Nemusíš dojít k žádnému předem určenému závěru. Někdy je užitečné už jen se nad otázkami zamyslet.

Jak s průvodcem pracovat

Všechny odpovědi jsou dobrovolné. Můžeš přeskakovat otázky, které pro tebe nejsou užitečné, a kdykoliv se vrátit k první pomoci. Je na tobě, co si zapíšeš a co si necháš pro sebe.

Prostor pro vlastní reflexi. Tento průvodce slouží k sebepoznání, není diagnostickým nástrojem a nenahrazuje odbornou psychologickou, psychoterapeutickou ani zdravotní péči. Pokud tě téma výrazně zatěžuje, může být užitečné vyhledat odbornou podporu.

První pomoc

Co se se mnou teď děje?

Když nás kritika zasáhne, naše reakce může být velmi rychlá. Někdy se začneme bránit, útočit, stáhneme se nebo nás zaplaví emoce dřív, než vůbec stihneme pochopit, co se v nás odehrává.

Pojď se nejprve podívat na to, co v této situaci – nebo při vzpomínce na ni – cítíš. Nemusíš nic vysvětlovat ani měnit.

Jak se nyní cítíš?

Pokud chceš, rozklikni základní skupinu emocí, potom přesnější pojmenování a nakonec jemnější odstín. Můžeš vybrat více možností.

Moje vybrané emoce

Zatím není vybraná žádná emoce.

Každá emoce má své místo

Žádná emoce není sama o sobě dobrá ani špatná. Emoce jsou přirozenou součástí našeho prožívání, "jsou kontrolkou na palubní desce". Mohou nám napovědět, co je pro nás důležité, co nás zraňuje nebo co potřebujeme.

Nemusíš se za své pocity odsuzovat. To, co cítíš, nemusíš měnit ani potlačovat. Můžeš se ale postupně učit rozhodovat, jak na své emoce zareaguješ.

Jak reagujeme, když jsme zasaženi?

Když nás něco zasáhne, mohou se ozvat automatické obranné reakce. Samy o sobě nejsou selháním. Jsou určeny nás obránit. Jen ta obrana může mít i svoji neužitečnou stránku, kterou můžeme korigovat. Můžeme si jich všimnout a hledat, co s nimi uděláme.

Co se děje nebo co máš chuť udělat? Pokud vzpomínáš na minulou situaci, co se dělo tehdy? Můžeš označit více možností.

Útok na druhého

Mám chuť se hádat, obhajovat, obviňovat nebo druhému kritiku vrátit.

Útok na sebe

Říkám si, že jsem nemožný/á, že všechno kazím nebo že za nic nestojím.

Útěk

Chci odejít, zmizet, vyhnout se rozhovoru nebo od celé situace utéct.

Zamrznutí

Nenacházím slova, nedokážu reagovat nebo mám pocit, že jsem ztuhl/a.

Zaplavení emocemi

Je toho najednou příliš. Emoce jsou velmi silné a obtížně se v nich orientuji.

Něco jiného

Moje reakce je jiná nebo ji zatím nedokážu pojmenovat.

Co ti pomáhá nebo ti tehdy pomohlo tuto situaci zvládnout?

Chvíle pro sebe

Volitelné dechové cvičení

Pokud chceš, dopřej si chvíli pro sebe. Můžeš pozorovat svůj přirozený dech nebo jen vnímat oporu těla. Vydržíš 1 minutu?

Chvíle s vlastním dechem

Až budeš chtít, začni

Kruh je pouze jemnou vizuální pomůckou. Dýchej tak, jak je ti příjemné.

Přibližně jedna minuta

Uč se všímavosti

Všímej si chodidel na podlaze, opory zad o židli nebo se zaměř na 1-3 věcí, které vidíš kolem sebe. Všímej si tvaru, barev, svých pocitů, myšlenek. Jen pozoruj, nehodnoť.

Oči můžeš nechat otevřené. Cvičení můžeš kdykoliv přerušit.

Čeho si právě teď všímáš ve svém těle?

Co bys právě teď potřeboval/a?

Tato část je určena ke zklidnění rozjitřených emocí. V silných emocích jde totiž velmi těžko přemýšlet nad věcmi jiným způsobem. Další část je určena pro chvíli, kdy budeš mít prostor k reflexi. Pomůže nám k většímu nadhledu

Reflexe · 1 z 5

Co jsem slyšel/a a co se ve mně ozvalo?

Předešlé cvičení nám pomohlo zklidnit emoce a uvědomit si co se v nás děje. Už to pomohlo získat trochu více nadhledu prozkoumat situaci novým způsobem.

Pokud chceš, vybav si jednu konkrétní situaci, kdy tě něčí kritika zasáhla. Zkus se na ni podívat s odstupem a prozkoumat, co se vlastně stalo.

Můžeš postupovat vlastním tempem

Pokud je pro tebe vzpomínka právě příliš bolestná, nemusíš v ní pokračovat. Můžeš se kdykoliv vrátit k první pomoci nebo se k aktivitě vrátit jindy.

Můžeš také oslovit někoho, kdo ti pomůže touto zkušeností bezpečně projít. Nemusíš na to být sám/sama.

Co přesně druhý člověk řekl nebo udělal?

Co sis z jeho slov okamžitě vyvodil/a o sobě?

Co konkrétně tě na této situaci nejvíce zabolelo?

Reflexe · 2 z 5

Co mi říká můj vnitřní kritik?

Někdy na nás nejtvrději neútočí člověk, který nás kritizuje, ale náš vlastní vnitřní hlas. Z jedné chyby se může stát odsouzení celé naší osoby.

Poznáváš některé z následujících myšlenek? Označ ty, které se ti při kritice objevují. Nemusíš vybrat žádnou.

Objevuje se ti ještě jiná podobná myšlenka?

Všimni si slov, která používáš

Všechno. Nic. Nikdy. Vždycky. Zase. Jsem nemožný/á. Jsem k ničemu.

Takové věty mohou znít velmi přesvědčivě. Jejich síla ale ještě neznamená, že popisují celou skutečnost.

Co by mohlo být pravdivější a méně zraňující?

U vybraných myšlenek najdeš návrh jiného pohledu. Nemusíš s ním souhlasit. Můžeš hledat vlastní uvěřitelnější formulaci nebo vše nechat bez zápisu.

Reflexe · 3 z 5

Co je skutečně pravda a co už je příliš tvrdý soud?

Nyní se můžeš znovu podívat na původní kritiku. Nemusíš ji celou přijmout ani celou odmítnout. Můžeš rozlišit, co přijmout nechceš, co stojí za prověření a co je možné připustit.

1. Rozhodně nelze přijmout

Co je nepravdivé, nespravedlivé nebo ponižující?

2. Mohu prověřit

Čemu potřebuji lépe porozumět nebo co si ověřit?

3. Lze připustit

Co může být pravdivé nebo užitečné, i když se mi to těžko poslouchá?

Co by ti pomohlo uznat oprávněnou kritiku, a přitom si zachovat úctu k sobě?

Tři důležitá rozlišení

Rozkliknutím boxu se zobrazí vysvětlení.

Oprávněná kritika

Mohu uznat chybu a převzít odpovědnost, aniž bych odsoudil/a sám/sama sebe.

Subjektivní hodnocení

Mohu vyslechnout názor druhého, ale nemusím se s ním ztotožnit.

Ponižující jednání

Mohu chránit své hranice. Ponižování nemusím přijímat jako zpětnou vazbu.

Reflexe · 4 z 5

Jak si poskytnout podporu?

Představ si, že se tě kritika znovu dotkne. Nemusíš bojovat sám/sama proti sobě. Můžeš hledat způsob, jak k sobě být pravdivý/á a zároveň laskavý/á.

Co by ti v takové chvíli řekl někdo, kdo tě má rád a zároveň je k tobě upřímný?

O co se můžeš sám/sama v sobě opřít, když tě kritika zasáhne?

Kritika někdy zastíní všechno, co se nám daří. Zkus se na chvíli podívat i na druhou stranu svého příběhu.

Je něco, co ve svém životě děláš dobře a co se ti daří zvládat?

Moje věta, která mě podrží

Vyber si některou inspiraci nebo napiš vlastní větu. Nemusíš využít žádnou z nabízených možností.

Co si chceš v takové chvíli říct ty?

Reflexe · 5 z 5

Jak reagovat příště?

Zkus si představit další situaci, kdy tě někdo kritizuje. Není potřeba dokonale zvládnout všechny emoce. Někdy stačí malá chvíle, kdy získáš prostor rozhodnout se, jak chceš reagovat.

S – STOP

Zastavím automatickou reakci. Mohu si dopřát chvíli času.

R – ROZLIŠ

Co druhý skutečně říká? Co si k tomu přidává můj vnitřní kritik?

V – VYBER

Co odmítnu, co prověřím a co mohu připustit?

Jak poznáš, že tě kritika právě začíná ovládat?

Co uděláš jako první, abys získal/a alespoň chvíli času?

Co si v té chvíli připomeneš?

Co mohu říct druhému?

Vyber si přirozenou formulaci nebo napiš vlastní odpověď.

Jaká bude tvoje vlastní odpověď?

Závěrečné shrnutí

Můj osobní plán

Toto je tvoje vlastní mapa pro chvíle, kdy tě kritika zasáhne. Najdeš zde pouze to, co sis během aktivity skutečně zaznamenal/a.

Co si z této zkušenosti odnáším?

Co je pro tebe z toho všeho nejdůležitější a co si chceš odnést do života?

STOP – ROZLIŠ – VYBER

STOP: Nemusím reagovat okamžitě.

ROZLIŠ: Co je skutečná kritika a co můj vlastní tvrdý soud?

VYBER: Co odmítnu, co prověřím a co mohu připustit?

Myšlenka na závěr Mohu udělat chybu. Mohu přijmout zpětnou vazbu. Mohu se učit. A přitom si zachovat úctu k sobě.

Chceš v objevování pokračovat?

Možná chceš lépe porozumět člověku, který tě zranil, nebo více prozkoumat vlastní hranice. Vyber si téma, které je pro tebe právě teď užitečné.

Od hodnocení k porozumění ↗

Nový pohled na člověka, který tě zranil, bez nutnosti omlouvat jeho jednání.

Co mě dráždí, to mě učí ↗

Jiný úhel pohledu na chování druhého a vlastní možnosti.

Jak si nastavuji hranice ↗

Jak rozpoznat své tendence při nastavování hranic a hledat respektující způsob vymezení.

Pokud chceš v tématu pokračovat s podporou

Pokud bys uvítal/a prostor pro osobní rozhovor, můžeš využít konzultaci zaměřenou na řešení (Solution Focused přístup).

Společně se můžeme podívat na to, co už se ti daří, o jaké své zdroje se můžeš opřít a jaké malé kroky by ti pomohly dál.

Je jen na tobě, zda a kdy se rozhodneš pokračovat.

Více o možnostech konzultace

Odpovědi se nikam neodesílají a zůstávají pouze v otevřené stránce. Před zavřením nebo obnovením stránky si je ulož.