Jak to Duchu svatému nekazit

Týden bez filtru o synodě: Jak to Duchu svatému nekazit

"Velká očekávání jsem od této synodní fáze neměl, protože jakmile jsem se dozvěděl, že za rok proběhne další plenární zasedání, bylo mi jasné, že nyní na tomto shromáždění nedojde k závažným změnám," poznamenal Michal Kaplánek k rozdílným postojům k úspěšnosti synody. Názory se liší nad textem závěrečného dokumentu synody, nikoli ale nad jejím způsobem práce – tam panuje shoda, že šlo o následováníhodný způsob vedení debaty uvnitř církve, s respektem, s uznáním legitimity každého hlasu, s nasloucháním.

"Je to určitá změna mentality. Teoreticky víme, že máme tolerovat druhé, že máme přijímat jinakost, ale jak to provést prakticky? Je potřeba se to učit, protože to neumíme," řekla k tomu Magdalena Volková, podle níž je synodální způsob debaty "nakažlivý". 

Jak ale tuto mentalitu vnést do konkrétních farních společenství? "Změna smýšlení není tak jednoduchá, musí se k tomu také vytvořit vnější podmínky, což závisí na místních duchovních i na biskupech. Mám obavy, že ne všude se to podaří stejným způsobem," uvedl Michal Kaplánek. Podle něj už funkční struktury synodality v církvi existují – například pastorační rady ve farnostech: "Jde o to, jestli se ten potenciál využije, jestli se bude lidem v těch radách naslouchat a rady budou mít funkci poradní a koncepční, ne pouze výkonnou a prováděcí. Protože pastorační rada by měla být skupinou lidí, kteří rozlišují a hledají spolu s knězem a dalšími lidmi Boží vůli pro tu farnost."

Synoda nadále vyvolává různá očekávání, což také znamená, že výsledek může – alespoň v daný okamžik – některé lidi zklamat. Pro Magdalenu Volkovou je třeba myslet na jednu zásadní věc: "Nepochybuji o tom, že to nevedeme my, ale Duch svatý, a na toho jsme krátcí. My to můžeme brzdit a kazit, ale on si najde jiné cesty, a když my nebudeme fungovat, udělá si učedníky i z kamení."

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde: 

https://open.spotify.com/episode/2P6EDwz8jYjUt1K55nl9Ba?si=92bdff237c014bf7